Hliněná tabulka vystavená v Archeologickém muzeu v Mykénách (MY V 659) prý kvůli čárkám na její pravé straně připomíná účetní bilanci. Kromě toho vykládají profesní mykenologové sekvenci znaků ( = A-RE-HA-SA-DA-RA, někdy se také čte jako A-RE-KA nebo A-RE-CHA ) na druhém řádku jako jméno „Aleksandra“.  Výklad je to ale chybný. Tabulka dokládá jak kdysi Slované sebe nazývali, totiž Vánové, a posouvá dobu pobytu Slovanů na Balkáně přinejmenším o dva tisíce let do minulosti.


 

Autor: Igor Tureček

 

V letech 1951-1953 se Michaelu Ventrisovi (otec Angličan, matka Polka) podařilo ozvučit znaky lineárního B a umožnil tak tabulky přeslabikovávat. Význam textu zůstal ale skryt. Jednak proto, že vědci chybně předpokládali a předpokládají, že texty jsou řecké, jednak proto, že Ventris přiřadil asi tak 10ti % znaků chybné ozvučení. Tato situace trvala do roku 1971, kdy Antonín Horák zjistil, že texty jsou slovanské a v roce 1991 s touto skutečností seznámil veřejnost v publikaci O Slovanech úplně jinak. Sekvence znaků A-RE-HA-SA-DA-RA se tedy správně čte jako ARECHA SADARA, tj. srbochorvatsky, a znamená ořechy odřené (oloupané). Přeložením bylo zjištěno, že tabulka je s největší pravděpodobností báseň nebo písnička.

Hypotéza Při výkladu tabulky se předpokládá, že text je praslovanský.

clay_tablet.jpg

tablet_copy.jpg

Transliterace řádků
1: VO-DI-JE-JA-čárka-KE-MI-NI-JA-
2: MA-NO-čárka-A-RE-CHA-SA-DA-RA-ŠČI
3: RI-TA-RA-čárka-NI-TA-ŠČI
4: E-RI-TU-VA-NA-čárka-TE-O-DO-RA-ŠČI
5: O-TO-VO-VI-JE-TU-KA-TE-ŠČI
6: A-NE-Á-čárka-TU-KA-TE-ŠČI
7: PI-RO-VO-ZA-KI-RA-ŠČI
8: ??-KA-RO-čárka-KE-TI-DE-ŠČI
9: ??-??-??-??-??-VO-ME-ŠČI
10: ??-??-??-??-??-??-RA-ŠČI
11. chybí
12. chybí
13. chybí
a svislého nápisu {SE | RE}-čárka-??-??-KE-RA-ME-čárka-KI-RA-ŠČI


Vlevo: Hliněná tabulka z Archeologického muzea v Mykénách.
Kredit Gautier Poupeau, Wikimedia

Vpravo: Faksimilie tabulky z Archeologického muzea v Mykénách.
 

Čárky na koncích řádek byly vynechány, poněvadž s textem nejpravděpodobněji nesouvisí. Fonetická hodnota kroužku se třemi tečkami bylo asi slovo „ščít" nebo "ščíč", tj. štít.  S ohledem na nálezy na jiných hliněných tabulkách se zjistilo, že jeho význam je širší: „chci“, „poskytnout“, „uspokojit“, „dát“, „poskytovat“ a také „mimo to“ a „ještě navíc“.

Transkripce tabulky

1   VODI...JE...JA-šč ..........KE ....MI .... NI...JA

2   MA....NO-v .........ARECHA....SADARA

3   RITA............RA-n..... NI ..... TA

4   ER .... I.....TU....VÁNA-m....TE…ODORA

5   OTOVO............... VIJE…TUKA....TĚ

6   A ...... NE...Áj.............TUKA ... TĚ

7   PIROVO.………….ZAKIRA

 8   UKÁROšč .... KE ... TI ... DE

 

Pracovní (hypotetická) translace

 V detailu nemuselo být každé slovo nebo řádek přeložen správně, poněvadž  praslovanštinu ještě dostatečně neznáme a na tabulce schází 25-30 znaků.

 1  vodí .... je ...pracovat ....ke.....mně...ne...já

  2  má ..čerstvé .....ořechy ........odřené

  3  vždyť ani otrhanec...ranní  .......     (překlad řádku je nejistý)

  4  protože ... i .....zde...Vánům......a.......odpracuje oráním   .... (překlad řádku je nejistý)

  5  skládku (žita) ... čistí ... krůta ...  jejich

   6  ale ... ne....také.........krůta .... tvoje

   7  hody-svatby………naúčtuje

   8  obdělávající...... že .... ty .... no tak


Překlad vertikálního nápisu

Vertikální nápis je zachován pouze částečně a proto je možný pouze částečný překlad: „???… hrnčíř si účtuje”

Podrobnosti translace
Transkripce hliněné destičky je v praslovanštině s použitím české diakritiky. Čárky mezi znaky nerozdělují slova nebo věty, nýbrž to jsou grafémy hlásek, pro které v slabičném systému neexistují znaky. Na různých tabulkách byly dosud na koncích slov odvozeny podle významu slova, řádky, nápisu nebo celé tabulky tyto hlásky: „-s –šč –j –n –č –r –m –c –t –v –ch –d -k”.

1   VODI...JE...JA-šč ..........KE ....MI .... NI...JA
      vodí .... je ...pracovat ....ke.....mně...ne...já

VODÍ  JE 2.3.j. = vodí je, řídí je, provádí je, dělat
JA-šč = „práce“ nebo „pracující“ (sloveso), „jašč“ také znamená „vyrábějící-provozující“ a vyskytuje se také ve slovech „dajášč“ („dávající“, HG IV-16, AH_str 27), „larojašč“ („dlabající“, nápis na soše herce ve Volterském amfiteátru, AH_str193), „načánjašč“ („začínající“, Stela z Novilar, AH_str150), „rujášč“ („orající“, Kn 1416, AH_str81), „sěvijášč“ („zjevující“, PY Ta-711, AH_str46), „věnojášč“ („věnující“, AH_str52) a na kotouči tkalce z Moravy („jášča“ nápis č. 13, AH_str53.)
WO-DI-JE-JA lze nalézt na PY Cn 1287, MY V 659, KN Ap 639.3, PY Ub 1318.3, Vn 34.1 pravděpodobně následované čárkou, která je stále vykládána jako rozdělující znak. To je pochopitelně špatně, protože například znak JA následovaný čárkou (vykládaná jako „šč“) tvoří integrální slovo „jašč“.
KE ME = ke mně, dat. sg.
NI = ne
JA = já
NI JA = já ne

2   MA....NO-v .........ARECHA....SADARA
     má ..čerstvé .....ořechy ........odřené

MÁ = on-ona má
NO-v = „nové“ nebo „čerstvé"
ARECHA = „ořechy“, bělorus. „apзхi“, rus.. se píše „opéхи“, ale vyslovuje „arjéchi“; změna „a-“ na „o-“ u „arecha“ na „ořechy“ existuje také u „ařějom“ na „ořeme“ AH_str43, AH_str44, PY Cn 1287
SADARA = odřené, oloupané
ARECHA SADARA = oloupané ořechy

3   RITA............RA-n..... NI ..... TA
     otrhanec...ranní..... ani .... vždyť

RITA = { bažiny, rákosiště | cár, hadr, roztrhaná košile | otrhanec }
RA-n = { raný | předčasný | ranní }
NI = spojka a částice { ani }
TA = částice zdůrazňující výpověď { vždyť | přece | ale }

4   ER ...... .. I ... TU....VÁNA-m....TE…ODORA
     protože... i ... zde...Vánům......a.......odorá-uora, odpracuje oráním

ER ≈ srbch. jer = čes. { protože | poněvadž | neboť }
I = čes. { s význ, slučovacím a | s význ. vytýkacím při důrazu i, a | v zápor. větě ani | i te = a jak }
TU = { zde | tu }
VÁNA-m = „Vánúm-Slovanům“, dat. sg., viz také AH_str190, AH_str193, AH_str157, AH_str55
TE = { sp.souř. a | sp.podř. že }
ODOR obl. = { utrpení, trápení, soužení | lupič }
ODORÁ = { stejnokroj, uniforma | roucho }
TE ODORA 2.3.j. od ODORATI = a odpracuje oráním

5   OTOVO............... VIJE…TUKA....TĚ
      skládku (žita) ... čistí ... krůta ... (tvoje) jejich

OTOVO ≈ srbch. otovariti = čes. { složit náklad | zbavit nákladu | zbavit zátěži }
OTOVO ≈ srbch. otovar = čes. { vykládka | skládka | složení nákladu }
VIJE = srbch. vijati, vijem = čes. (žito) čistit obilí převíváním; fukarovat
TUKA  = čes. krůta, krůty
TE = čes. tvoje, jejich

6  A ...... NE...Áj.............TUKA ... TĚ
    ale ... ne....také.........krůta .... tvoje-(jejich)

7   PIROVO.………….ZAKIRA
     hody-svatby………naúčtuje

PIROVO = „svatebné“ nebo „oslavné“, „pirovati“ srbchor. (hodovat, slavit svatbu)
ZAKIRA = naúčtuje, asi od srboch. „kirija“ (nájem-nájemné-dovozné)


8   ??-KA-RO-čárka-KE-TI-DE
      U-KÁ-RO-šč .... KE ... TI ... DE
      obdělávající...... že .... ty .... no tak


??-KARO-? = Výklad 8. řádky je nejistý, poněvadž chybí první znak. Nicméně, slovní kmen „-kar-“ nebo „-karo-“ naznačuje možné napojení na „káraja“ (vytýkat, kárat, ovládat (4. p., co), ale také vzdělávat-obdělávat). Případně ukárášč = káravý, napomínající, vzdělávající, obdělávající; překlad podle tabulky PY Ta 711
KE = význam by mohl být "že" podobně jako v AH_str40, tj. překladu tabulky PY Er 312
TI = čes. zájm. os. ty; zájm. ukaz.
DE = citosl. a zasilující částice: no tak, nu, nuže 

  14  Transkripce a částečná translace svislého nápisu (je to asi 14. řádka):
        {SE | RE}-čárka-??-??-KERAMĚ-j….KIRÁŠČI
        …………………………. hrnčíř ......…. účtuje

KERAMĚ-j = „hrnčíř“, viz také tabulka PY Cn-1287
KIRÁ = „účtuje“

 

Podle dosavadních doložených poznatků (např. lineární písmo typu A, Hagia Triada IV-16) se slovanské jazyky vyvíjejí velmi dlouho a již v 2. tisíciletí př.n.l. měly rozvinuté písmo a číselný systém. Některá slova se nezměnila po několik tisíciletí a vyhovují dodnes. Například slovo „kiša“ nebo „kišě“ (srbchor. „déšť“ nebo „prší“), s kterým se potkáte jak v televizních předpovědích počasí, tak také na tabulkách z Hagia Triada HT-87 jako „NI KIŠE“ (srbchor. „neprší“). Stáří tabulky napsané v lineárním A bylo odhadnuto na 2000 let př.n.l.

model_castle.jpg
Model Mykénského hradu, kde byla tabulka nalezena
http://employees.oneonta.edu/farberas/arth/Images/ARTH209images/Mycenaean/Mycenae_recon.jpg
 
mycenae_castle.jpg

Letecký pohled na Mykénský hrad
http://employees.oneonta.edu/farberas/arth/Images/ART209images/Mycenaean/Mycenae_aerial.jpg

Co nám tabulka říká
Nejdůležitějším nálezem je, že pisatel tabulky znal ranou srbochorvatštinu a že tabulka není napsána v nějakém řeckém nářečí. Na 4. řádku máme také doklad jak Slované sebe označovali, totiž VÁNÁ (Vánové).
Dosud se vědci domnívali, že tabulky s lineárním B zobrazují účtovní údaje, různé seznamy zboží nebo vykonané práce. Tato tabulka dokazuje něco jiného. Lineární B se nepoužívalo jen pro byrokratické a administrativní účely. V tabulce jsou tvrzení, která lze chápat jako seznam problémů, argumentů nebo položek. Týkají se práce, vztahů mezi spolupracovníky, svatby apod. Jestliže se ale podrobněji podíváme na konce řádků, a vynacháme-li koncovku -ŠČI, pak s překvepením zjistíme, že se rýmují:
1. řádek: -JA
2. řádek:.......-RA
3. řádek: -TA
4. řádek:.......-RA
5. řádek: -TE
6. řádek: -TE
7. řádek:.......-RA
8. řádek: -DE
9. řádek: -ME
10. řádek:......-RA
---
14. řádek:......-RA

Tabulka je možná záznamem básně nebo písně – bohužel neúplný. Na tomto pozadí znak ŠČĚ nebo ŠČI možná nepředstavuje součet komodit a mohl by mít zcela jiný význam. A skutečně, ŠČĚ by mohlo znamenat ŠČĚPATI, což v srbštině znamená „uchopit za ruku“. Mohli bychom odvodit, že ŠČĚ a následující dvě čárky na konci řádky je návod dvakrát tlesknout rukama.
Dokud pro tento návod nebudeme mít důkazy, měli bychom mít na paměti i Horákův výklad, že čárky pouze zakrývají skutečný obsah tabulky před vládnoucí vrstvou, která neuměla číst a psát, zatímco otroci byli gramotní. Tabulky podle Horáka často předstírají účetní údaje apod.
 

Diskuse
Slovanská slova zjištěná v této tabulce byla nalezena i v jiných tabulkách. Tím je zajištěna platnost (validita) odhadů (hádání). V tabulce na druhém řádku vědci (mykenologové) prozatím údajně přečetli jméno Alexandra, které je údajně odvozeno z chetitského „Alakšanduš“ (viz odkaz na Kadmose v literatuře). Podrobnější popis překladu je také na webových stránkác britského rozhlasu BBC: http://www.bbc.co.uk/dna/h2g2/A4596735). Překlad je to ale kostrbatý, poněvadž je nutné některé znaky vynechat, dodat hlásky apod. Při slovanské interpretaci se tyto malé podvůdky nevyskytují, poněvadž není nutné provádět žádné změny. Tehdejší Slované dělení textu do slov neznali. A nebylo ani třeba. Číst a psát uměli tehdy všichni a tak porozumět textu nebylo obtížné. Namísto Alexandra se část druhého řádku správně čte jako ARECHA SADARA. Slovo ARECHA, tj ořechy, je pro nás velmi důležité. Je dokladem toho, že slovo "ořech" Vánové znali již okolo 1500 př.n.l. Dalším faktem je, že Srbochorvaté je používají dodnes a třetím, že se toto slovo vyskytuje v názvech řeckých vesnic. V roce 1941 publikoval Max Vasmer knihu Die Slaven in Griechenland a uložil v ní 2195 geografických řeckých jmen slovanského původu. Jeho záměrem bylo dokumentovat osídlení Řecka Slovany v 6. stol. n.l. Vezmeme-li ale v potaz tabulku MY V 659, musíme se ptát, zda je oprávněné uvažovat pouze o 6.stol.n.l. Další fakta, která jsou po různu roztroušena v řadě článků, poukazují na to, že Slované sídlili na Balkáně a středomořské oblasti vůbec již od neolitu. S největší pravděpodobností i tisíciletí dříve.  V následujícím seznamu z Vasmerovy publikace je uvedeno 21 řeckých vesnic, které mají ve svém názvu slovo "Ořech-" nebo "Lískovec".
 

Ἀραχοβίτσα ON, Kr. Argithea, Karditsa (Lex., Stat. Ap.). Aus slav. Orěchovica wie oben S. 21. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_5.htm#1

ἈράχοβαON, Kr. Philiatōn (Lex., A.), aus altslav. Orěchovo zuorěchъ»Nuß, Nußbaum«, s. Hilferding I 287, Miklosich, Bildung 291. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_1a.htm#2

ZáložkaἈραχοβίτσαON, Kr. Joannina (Lex., A.). Belegt auch als Ἀρεαχοβίτζαν, Acc. s. Epirotica, Frgm. 2 ed. Bonn. S. 227, 13. Der Name stammt aus altslav. Orěchovica. Vgl. skr. ON Orahavica. Weitere Belege s. Miklosich, Bildung 291. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_1a.htm#2

Ἀράχοβα ON. Kr. Parakampylíōn (St. Ap., Lex., Nuch.) aus slav. Orěchovo wie oben S. 21. Vgl auch Hilferding I 291. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_1a.htm#3

ZáložkaἈραχοβίστα O. N., Kr. Ktimeniōn (St. Ap., Lex., Nuch.) aus slav. Orěchovica wie oben S. 21. — Hilferding I 291 liest fälschlich Δραχοβίτσα und deutet den Namen von einem slav. *Dragovica. Die ersten Lesung ist gesichert und entscheidet die Deutung gegen Hilferding. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_4.htm#3

Ἀραχοβίτσα ON, Kr. Argithea, Karditsa (Lex., Stat. Ap.). Aus slav. Orěchovica wie oben S. 21. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_5.htm#1

ZáložkaἈράχοβα ON am Krisäischen Meerbusen = altgriech. Ἀνεμώρεια nach R. und Neumann-Partsch, Griechenland 166. Es steckt darin ein slav. *Orěchovo wie oben S. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_10.htm#521.

Ἀράχοβα ON, Kr. Lebadeia (Stat. Ap., Lex.). Nuch. nennt den Ort Ῥάχοβα. Bei R. findet sich Ῥάχωβα und Δῆμος Ἀραχώβης. Aus slav. *Orěchovo wie oben S. 21. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_11.htm#2

Ἀραχοβίτικα ON, Kr. Trikkala (Nuch., fehlt in den Stat. Ap.). Eine griechische Neubildung von einem *Ἀράχοβα. In der Nähe dieses Ortes liegt Καρυώτικα. Also zwei »Nußorte«. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_14.htm#1

ἈράχοβαON, Kr. Aigieis (Nuch., Stat. Ap., Lex,). Aus slav. Orěchovo. Also »Nußort« wie oben S. 21 und 114.http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_16.htm#5

ἈράχοβαON, Kr. Phelloē (Lex., Stat. Ap.). Dafür Ῥάχοβα bei R und Nuch. Zu deuten wie der vorhergehende Name. Ἀραχοβίτικα ON, http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_16.htm#5

Ἀράχοβα ON, Kr. Buphagiōn (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Am slav. Orěchovo »Nußort« wie oben S. 21. Eine griechische Ableitung haben wir in Ἀραχαμίτες ON, Kr. Tripolis, nach R II 713. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_19.htm#1

ἈράχοβαON, Kr. Kalamia (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Ein »Nußort«, slav. Orěchovobzw. Orěchova, wie oben S. 21 und 150. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_20.htm#1

Ἀράχοβα ON, Kr. Messene (Lex.). Zu deuten wie der vorige Name. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_20.htm#1

Ἀράχοβα ON, Kr. Leuktru, südlich von Kardamyle (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Wohl identisch mit Ἀρέχοβα locus Mainae, a. 1618 bei Mikl.-Müller III 272. Entspricht einem slav. Orěchovo bzw. Orěchova »Nußort«, wie oben S. 150. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_21.htm#2

ἈράχοβαON, Kr. Oinúntos (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Zu identifizieren mit ἈράχοβαΜεγάλη»in Laconia on the western slope of the Parnon Mountains; according to the Chronicle of Morea in the confines of Skorta« (s. J. Schmitt, The chronicle of Morea, Glossar s. v.). Etymologisch zu deuten wie das vorige. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_21.htm#2

Ὀρέχοβον ἢ Ῥάχοβα ON, Kr. Florina (Lex.), bei K. Orěchovo. Nach K. nur Bulgaren. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23b.htm

Ὄροβνικ auch Καρυαί, ON, Kr. Florina (Lex.), nach K. Orovnik. Aus *Orěchovьnikъ »Nußort«, wie die griechische Form Καρυαί zeigt. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23b.htm

Ῥάχοβα ON, Kr. Berrhoia (Lex.), fehlt bei K. Es ist ein »Nußort«, slav. Orěchovo bzw. Orěchova. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23d.htm

Ῥεάχοβον Ort unweit Lozikin und Rendini 2, urk. a. 1327, s. Viz. Vrem. XVII 240. Auch Ῥεάχοβα nach urk. a. 1286, s. Viz. Vrem. XIII 27. Aus slav. *Orěchovo. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23d.htm

ΛασκοβίκιαἢΛακοβίκιαON, Kr. Zichne (Lex.), fehlt bei K. Der erste Name ist als »Haselnußort« zu stellen zu bulg. Lěskovec (oft), skr. Leskovac, sloven. Leskovec (beides sehr häufig) und beruht auf der Vorstufe eines altslav. *Lěskovьcь. Der zweite griechische Name ist offenbar aus dem ersten umgestaltet durch volksetymologische Anlehnung an griech. Λάκκος »Graben«. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23e.htm

 

Závěr
Nejdůležitějším poznatkem je, že autor tabulky znal slovanštinu a že tabulka není napsána ve starém řeckém dialektu. Tabulka není byrokraticko-administrativní záznam, ale báseň nebo písnička. Dále zde máme svědectví o tom, jak Slované kdysi sebe označovali, totiž VÁNOVÉ. V protikladu k Michaeli Ventrisovi jsme došli k poznání, že A-RE-HA-SA-DA-RA neznamená Alexandra, nýbrž ODŘENÉ OŘECHY. Tabulka podporuje slovanskou autochtonní teorii, tj., že Slované do Evropy nepřišli v 6. stol. n.l., ale tisiciletí dříve.
 
 

Zkratky
sg. = singular
pl. = plural
nom. = nominativ
gen. = genitiv
dat. = dativ
acc. = akusativ
přísl. = příslovce
AH_str... = citace z Horáka (1991) plus strana (str...) AH_str... = citace z Horáka (1991) plus strana (str...)

 

Odkazy
Antonín Horák: O Slovanech úplně jinak, Lípa, Vizovice, 1991.
Kadmos. Band 4, Heft 2, Seiten 138-145, ISSN (Online) 1613-0723, ISSN (Print) 022-7498, DOI: 10.1515/kadm.1965.4.2.138,//1965
http://www.reference-global.com/doi/abs/10.1515/kadm.1965.4.2.138
http://www.flickr.com/photos/bruceheam/1018705197/in/set-721576012388296705
http://mycenae-excavations.org/databases.html